Založit webové stránky nebo eShop
aktualizováno: 26.08.2009 12:13:35 

Zbraně a jiné věci

wermacht

Tanky

 

Těžký tank PzKpfw V Panther Ausf. G (SdKfz 171) Tisk


Tank Panther Tank Panther patří k nejznámějším německým tankům, a bezesporu i k těm nejlepším. Tento tank měl velké ambice, kvůli nerozumnému nasazení v bitvě u Kurska je ale nikdy nenaplnil. Přesto se jednalo o dobře pancéřovaný, obratný tank s dobrou palebnou silou.

Už v roce 1937 začalo německé armádní velení uvažovat o nástupcích tanků PzKpfw III a PzKpfw IV, neboť si jeho představitelé uvědomovali, že bude do budoucna nutné zavádět do výzbroje tanky s větším pancéřováním a palebnou silou. Jelikož se tanky PzKpfw IV v bojích dobře osvědčily, rozhodlo se německé velení rozvíjet tento typ namísto nové konstrukce. Toto směřování změnila až konfrontace německých tanků s novými tanky sovětskými, zejména T34. Tank T34 byl totiž ve všech ohledech lepší než PzKpfw, takže bylo velení donuceno hledat jinou cestu.

Na podzim 1941 zkoumali němečtí konstruktéři tank T34 a zjistili, že tento tank je mnohem lepší než soudobé německé tanky z důvodu lepšího sklonu pancíře, použití větších pojezdových kol a aplikace dlouhého kanónů s vyšší úsťovou rychlostí než měly kratší německé kanóny. Výsledkem tohoto zkoumání bylo zahájení práce na zcela novém stroji, který by byl schopen tanku T34 účinně čelit. Německý hlavní zbrojní úřad (Waffenamt) stanovil firmám Daimler-Benz a MAN podmínky k zahájení vývoje prototypu. Jednalo se o hmotnost 30 až 35 tun, kanón ráže 75 mm, dostatečný sklon pancíře a jeho maximální tloušťku 40 mm na bocích a 60 mm vpředu a maximální rychlost 55 km/h (později zvýšeno na 60 km/h).

Návrhy VK3002DB a VK3002MAN byly dokončeny v dubnu 1943. Návrh od Daimler-Benz byl jakousi německou kopií tanku T34 s věží posunutou hodně dopředu, větším a nepředěleným bojovým prostorem, dieselovým motorem a hnacími rozetami vzadu. Na přání Hitlera bylo objednáno 200 těchto tanků, ale ne s původně plánovaným kanónem Krupp L/48 ráže 75 mm, ale s kanónem stejné ráže, ale delší hlavně Rheinmetall L/70. Ještě než se rozběhla výroba, tak byl tento projekt ukončen a zbrojní úřad dal přednost „německému“ řešení firmy MAN s benzínovým motorem. Tento tank měl základní schéma podobné tanku PzKpfw IV, tedy rozdělený bojový prostor, motor vzadu a rozety vepředu, aby bylo možné použít široké pásy. Vzhledem k použitému motoru Maybach HL210 P45 a nové převodovce tank značně převyšoval v pohybu své starší kolegy.

Technický nákres tanku Panther - Encyklopedie tanků [26]


První prototyp modelu VK 3002 od firmy MAN byl dokončen v září 1942 a ihned se začal intenzivně testovat, a hlavně se velice rychle zařadil do výroby jako PzKpfw V Panther (první kus vyjel již v listopadu téhož roku). K tomuto tanku vzhlíželo německé velení s velikou nadějí, proto se počítalo s mimořádně velkou produkcí až 600 strojů měsíčně, byť se jí nikdy nepodařilo dosáhnout. Přesto se do konce války podařilo vyrobit celkem 5590 tanků. Dalších 679 podvozků bylo použito pro jiná bojová vozidla. Maximální hmotnost neměla podle původních požadavků překročit 35 tun, což se však ukázalo jako nesplnitelné. Do vývoje se totiž opět vmísil Hitler a na základě jeho požadavku silnějšího pancíře se zvedla hmotnost stroje až na 45 500 kg. To sebou ovšem neslo snížení pohyblivosti (rychlost klesla na 45 km/h), i když bylo naplánováno použití nového motoru HL230 P30.

Panzerkampfwagen V Panther Ausf. G
(SdKfz 171)

Typ: Bojový tank
Osádka: 5 mužů
Bojová hmotnost: 45 300 kg
Rozměry: délka s kanónem 8,86 m, korba 6,935 m, šířka 3,27 m, celková výška 2,995 m.
Zbraňový systém: jeden kanón KwK 42 ráže 75 mm s drážkovanou hlavní délky L/70 a se zásobou 79 nábojů, dva nebo tři kulomety MG34 ráže 7,92 mm se zásobou 4500 nábojů, a jeden granátomet. Věž ovládaná hydraulicky, náměr -4o do +20o i odměr 360o bez stabilizace s jednoduchým optickým zaměřovačem.
Pancéřování: svařované ocelové pláty od 13 do 120 mm.
Pohon: benzínový motor Maybach HL230 P30 o výkonu 522 kW (700 koní) s nádržemi na 700 litrů.
Výkonnost: rychlost na silnici 45,7 km/h, jízdní dosah na silnici 200 km. Brodění 1,9 m, stoupání 70%.
Předvýrobní série Pantherů, prvních 20 tanků, dostala označení Ausf. A a po mnohých změnách byla přeznačena na Ausf. D1. Jelikož Hitler trval na co nejrychlejším nasazení Pantherů do bojů, nebylo možné uspokojivě vyřešit určité technické problémy prvních modifikací (poruchy na konečných hnacích převodech, časté přehřívání motoru atd.) První skutečně sériovou verzí byla až verze Ausf. D (později přeznačena na Ausf. D2) v lednu 1943. Tanky této série byly urychleně nasazovány k bojovým jednotkám pro nadcházející bitvu u Kurska. V této největší tankové bitvě historie byly Panthery poprvé nasazeny a bohužel příliš neobstály právě z důvodu technických problémů způsobených přílišným urychlením výroby a nepřesným optickým zaměřovačem. Další varianta se objevila v červenci 1943 a byla označena jako Ausf. A. Na základně zkušeností z bitvy u Kurska byly v této sérii doplňovány prvky, která byly z důvodu rychlého nasazení série D vynechány. Ve verzi A byl navíc upraven tvar velitelské věžičky a vyměněn zaměřovač. Poslední verzí tanku Panther byla verze Ausf. G.

Tank Panther byl velice zajímavým pokusem německého velení zvrátit vývoj války, naneštěstí pro ně byly tyto tanky nasazeny na Hitlerovo naléhání příliš brzy, takže byly obrovské problémy s jejich spolehlivostí. Přesto je možné považovat Panther za velice dobrý tank, neboť jeho pancíř byl pro spojenecké tanky prakticky neprůstřelný, přitom měl slušnou manévrovatelnost a účinný kanón KwK 42 L/70. Jeden americký odhad uvádí, že na úspěšné vyřazení tanku Panther bylo zapotřebí nejméně 5ti amerických tanků M4 Sherman, z nichž jeden musel vést rozhodující úder na bok nebo záď tanku.
 
 
 
 
Těžký tank PzKpfw VI Tiger Ausf. E (SdKfz 181)


Tank Tiger Tank Tiger je pravděpodobně nejznámějším německým tankem 2. světové války, patřil také bezesporu k těm nejobávanějším. Vývoj koncepce těžkého tanku, ze které se stal nakonec začal již v roce 1937, kdy si vedení Wehrmachtu uvědomilo, že vedle bitevního tanku PzKpfw III a středního tanku PzKpfw IV by mohlo být užitečné pro plnění bojových cílů vyvinout tank těžký, s větším pancéřováním a účinnějším kanónem.

První prototypy dostala k vypracování firma Henschel, mělo se jednat o tank hmotnostní třídy 30-33 tun s označením DW1. V průběhu prvních zkoušek korby bylo však rozhodnuto, že tank má být mnohem těžší, hovořilo se až o 65 tunách a měl mít 75mm kanón. Nakonec byl i tento plán zastaven a Henschel se vrátil k prototypu DW1, který byl upraven na tank s označením DW2 s hmotností 32 tun se 75 mm kanónem a dvěma spřaženými kulomety 7,62 mm. V roce 1941 vedení Wehrmachtu vypracovalo nové požadavky, kterým již DW2 nevyhovoval. V nové soutěži se do užšího výběru dostaly koncepty od Henschela (VK3001H) a Porsche (VK3001P), které se lišily jen v drobných detailech. Po příchodu sovětských tanků T34 se však ukázaly všechny koncepty s kanónem 75 mm zastaralé a práce na nich byla ukončena.

Technický nákres tanku Tiger - Encyklopedie tanků [26]


Německé velení zároveň zahájilo práci na těžších konceptech, které měly uspokojit Hitlerovy megalomanské představy. Byl zaujat jednak těžkým pancéřováním britských a francouzských tanků, se kterými se Němci během roku 1940 setkali, a také účinností kanónu 88 mm. Velení Wehrmachtu bylo nakloněno spíše koncepcím s menšími rozměry kanónu, rozhodnutím Hitlera se však nakonec začalo s prací na tanku o hmotnosti 45 tun, který byl v květnu 1941 objednán ve dvou konkurenčních prototypech VK4501H a VK4501P pod podmínkou, že prototypy budou připraveny k Hitlerovým narozeninám 20.4.1942. Oba prototypy využívaly věž Kruppovy konstrukce s kanónem KwK36 L/56 ráže 88mm. Ze srovnávacích zkoušek vyšel lépe koncept od Henschela, i přes mnohem vyšší hmotnost (o 11 tun nad zadání). V srpnu 1942 byl tento koncept zadán do výroby pod označením PzKpfw VI Tiger Ausf. H (SdKfz 181) s kanónem KwK 36. Není bez zajímavosti, že záložní objednávku na výrobu 90 tanků PzKpfw VI VK4501P Tiger byla zadána firmě Porsche, kdyby se náhodou u Henschela vyskytly vážnější problémy. Tyto rozpracované tanky byly nakonec předělány na těžké stíhače tanků s označením Panzerjäger Tiger Ferdinand (SdKfz 184), později byl název změněn na Elefant.

Panzerkampfwagen VI Tiger Ausf. E
(SdKfz 181)

Typ: Těžký bojový tank
Osádka: 5 mužů
Bojová hmotnost: 56 900 kg
Rozměry: délka s kanónem 8,46 m, korba 6,32 m, šířka 3,73 m, celková výška 2,90 m.
Zbraňový systém: jeden kanón KwK 36 ráže 88 mm s drážkovanou hlavní délky L/56 a se zásobou 92 nábojů, dva nebo tři kulomety MG34 ráže 7,92 mm se zásobou 5100 nábojů, na každé straně tři zadýmovací odpalovací jednotky nebo jeden granátomet. Věž ovládaná hydraulicky, náměr -6,5o do + 17o i odměr 360o bez stabilizace s jednoduchým optickým zaměřovačem.
Pancéřování: svařované ocelové pláty od 26 do 110 mm.
Pohon: prvních 250 vozidel - benzínový motor Maybach HL210 P45 o výkonu 479 kW (642 koní), nebo Maybach HL230 P45 o výkonu 518 kW (694 koní) s nádržemi na 567 litrů.
Výkonnost: rychlost na silnici 37 km/h, jízdní dosah na silnici 117 km. Brodění 1,22 m, stoupání 70%.
Kanón KwK 36 L/56 - ráže 88 mm, hmotnost 1330 kg, délka hlavně L/56, úsťová rychlost 810 m/s. Kanón byl schopen probít 112 mm pancíř se sklonem 30o na vzdálenost 500m. Výroba tanků Tiger trvala přesně dva roky (od srpna 1942 do srpna 1944). Za toto období bylo vyrobeno 1350 tanků. Původně se mělo vyrábět 12 kusů měsíčně, vzhledem k mimořádným výsledkům bylo výrobní tempo zvýšeno až na 104 kusů za měsíc v dubnu 1944. V únoru 1944 došlo k revizi označení na PzKpfw Tiger Ausf. E (SdKfz 181). V rámci této změny došlo i k úpravě výrobního standardu, byla doplněna nová velitelská věžička a zjednodušeno upevnění a odpružení ocelových kol.

Při vývoji tanku Tiger byli konstruktéři konfrontováni s mnoha technickými problémy - zejména se jednalo o problémy s tuhostí korby. Z toho důvodu tvořilo konstrukci tanku množství svařených plátů. Tloušťka pancíře se pohybovala od 26 mm na dně a střeše korby, přes 60 mm na dolních bočních stranách a na zádi, až na 100 mm na čelní straně a příďovém plátu. To způsobilo, že bojová hmotnost tanku dosáhla 56 900 kg. Vzhledem k vysoké hmotnosti a výkonu 642 koňských sil (později 694) tank nevynikal přílišnou rychlostí - na silnici dosahoval maximálně 37 km/h. Motor poháněl přední rozety přes připojenou převodovkou skříň s předvolbou a přes regenerativní systém řízení. Na každé straně pojezdového ústrojí bylo osm pojezdových kol o velkém průměru, vodící kola byla umístěna vzadu - jednalo se o první podvozek s prokládanými pojezdovými koly u německého tanku. Řidič s radistou-střelcem z příďového kulometu seděli v přední části tanku, velitel, střelec a nabíječ seděli ve středním úseku, v zadní části tanku byl umístěn motor.

Hlavními nevýhodami stoje s mohutnou ochranou a ničivým kanónem byly problémy se zamrzáním sněhu a bláta mezi pojezdovými koly, hydraulický pohon věže, při nefunkčnosti motoru bylo velice obtížné s těžkou věží hýbat, a obrovské spotřeba paliva. Z toho důvodu byl tank nasazován zejména k útokům ze zálohy (např. Normandie 1944, nebo Ardeny 1945), kde byl jeho účinek naprosto smrtící - jeho kanónu neodolal žádný soudobý spojenecký tank. K prvnímu nasazení tanku došlo v září 1942 u Leningradu. Vzhledem k mnoha poruchám (nasazení bylo na popud Hitlera dříve, než požadovalo armádní velení) a silné protitankové obraně utrpěly Tigery těžké ztráty. Tanky Tiger nebyly přímo zařazovány k tankovým divizím, ale byly z nich sestavovány samostatné prapory (schweer Panzer Abteilung - sPzAbt), které měly zpočátku 30 a později 48 tanků.
 
 
 
 
hodnosti Wermachtu
 
 


Generálské výložky Wehrmachtu a Zbran  SSNěmecká armáda během 2. světové války (Wehrmacht) se skládala ze tří složek : pozemního vojska (Heer), válečného letectva (Luftwaffe) a válečného námořnictva (Kriegsmarine). Specifickou organizací byly Zbraně SS (Waffen SS), které nebyly součástí armády, i když v drtivé většině operací spadaly pod armádní velení.

Každá složka armády měla odlišné hodnosti. Zatímco hodnosti letectva a pozemního vojska byly v podstatě shodné, hodnosti loďstva se značně lišily. Naprosto odlišné hodnosti pak měly Zbraně SS, které názvy hodností převzaly z původních hodností organizací SS (Schützstaffeln) a SA (Sturmabteilung).

Vojáci pozemního vojska na sobě měli odznaky "narovnané" orlice, zatímco letci "letící" orlice. Vojáci Zbraní SS, měli na jednom límci znak SS, tedy dva blesky, a na druhém hodnost. Vojáci Wehrmachtu a Zbraní SS měli sice různé uniformy a límcové výložky, náramenní výložky byly pro všechny stejné. Ke kterému druhu vojska patřil voják se poznalo mj. podle barvy "podložení" náramenních výložek. Např. bílá znamenala příslušnost k pěchotě (Infanterie), černá k ženistům (Pioniere), a červená dělostřelectvo (Artillerie).

Pokud dosáhl voják třetí generálské hodnosti (General der ..), nazývala se jeho hodnost podle druhu vojska u kterého sloužil, např. generál pěchoty (General der Infanterie), generál tankových vojsk (General der Panzertruppen), atd. Obdobná situace byla u letectva - generál letectva (General der Flieger) nebo generál protiletadlové obrany (General der Flakartillerie).

Mnoho důstojníků mělo za názvem hodnosti i písmenka i. G. Byla to zkratka výrazu im Generalstab a znamenala, že voják má vzdělání pro službu v Generálním štábu. Některé hodnosti byly mimořádné. Jednalo se o hodnost Reichsmarschal, která byla samotným Hitlerem udělena veliteli letectva Hermannu Göringovi a hodnost SS-Obergruppenführer und Panzergeneral der Waffen SS, která byla udělena generálovi Zbraní SS, Seppu Dietrichovi.
 
 
 

Hodnosti letectva (Luftwaffe)

Hodnosti mužstva :
  Flieger
Gefreiter
Obergefraiter
Hauptsgefreiter
Stabsgefreiter

 
Poddůstojnické hodnosti :
  Unteroffizier (Rotný)
Unterfeldwebel (Nižší šikovatel)
Feldwebel (Šikovatel)
Oberfeldwebel (Vyšší šikovatel)
Stabsfeldwebel (Štábní šikovatel)

 
Důstojnické hodnosti :
  Leutnant (Poručík)
Oberleutnant (Nadporučík)
Hauptmann (Kapitán)
Major (Major)
Oberstleutnant (Podplukovník)
Oberst (Plukovník)
Generalmajor (Generálmajor)
Generalleutnant (Generálporučík)
General der Flieger (Generál letectva)
Generaloberst (Generálplukovník)
Generalfeldmarschall (Polní maršál)
Reichsmarschall 1) (Říšský maršál)
 
 
1) Tato hodnost byla udělena pouze jednomu muži, vrchnímu veliteli letectva Hermannu Göringovi.
 
 
 
 
 

Hodnosti námořnictva (Kriegsmarine

Hodnosti mužstva :
  Matrose
Matrosengefreiter
Matrosenobergefreiter
Matrosenhauptgefreiter
Matrosenstabsgefreiter

 
Poddůstojnické hodnosti :
  Maat
Obermaat
Fähnrich zur See (Důstojnický čekatel)
Feldwebel (Šikovatel)
Oberfeldwebel (Vyšší šikovatel)
Stabsfeldwebel (Štábní šikovatel)
Oberfähnrich zur See (Vyšší důstojnický čekatel)
Stabsoberfeldwebel (Vyšší štábní šikovatel)

 
Důstojnické hodnosti :
  Leutnant zur See (Poručík)
Oberleutnant zur See (Nadporučík)
Kapitänleutnant (Kapitánporučík)
Korvettenkapitän (Korvetní kapitán)
Fregattenkapitän (Fregatní kapitán)
Kapitän zur See (Námořní Kapitán)
Kommodore (Komodor)
Vizeadmiral (Víceadmirál)
Konteradmiral (Kontraadmirál)
Admiral (Admirál)
Generaladmiral (Generál-admirál)
Grossadmiral (Velkoadmirál)
 
 
 
Hodnosti pozemního vojska (Heer)


Hodnosti mužstva :
  Schütze (Vojín)
Oberschütze (Starší vojín)
Gefreiter (Svobodník)
Obergefreiter (Desátník)
Stabsgefreiter (Četař)

 
Poddůstojnické hodnosti :
  Unteroffizer (Rotný)
Unterfeldwebel (Nižší šikovatel)
Fähnrich (Důstojnický čekatel)
Feldwebel (Šikovatel)
Oberfeldwebel (Vyšší šikovatel)
Hauptfeldwebel (Hlavní šikovatel)
Oberfähnrich (Vyšší důstojnický čekatel)
Stabsfeldwebel (Štábní šikovatel)

 
Důstojnické hodnosti :
  Leutnant (Poručík)
Oberleutnant (Nadporučík)
Hauptmann/Rittmeister (Kapitán/Kapitán jezdectva)
Major (Major)
Oberstleutnant (Podplukovník
Oberst (Plukovník)
Generalmajor (Generálmajor)
Generalleutnant (Generálporučík)
General der Artillerie (Generál dělostřelectva)
      ...       Gebirgstruppen (Generál horské pěchoty)
      ...       Infanterie (Generál pěchoty)
      ...       Kavallerie (Generál jízdy)
      ...       Panzertruppen (Generál tankových vojsk)
      ...       Pioniere (Generál ženijních vojsk)
Generaloberst (Generálplukovník)
Generalfeldmarschall (Polní maršál)
 
TOPlist
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek